Rostoucí počet pracovních týmů, jejichž členové jsou vzájemně geograficky vzdálení, si žádá vznik nástrojů podporujících spolupráci takových skupin. Mezi nejvhodnější řešení patří videokonference, protože mohou uživatelům dodat lepší pocit vzájemné blízkosti než např. e-mail. Řada vzniklých systémů (Skype apod.) napomohla téměř masovému rozšíření videokonferencí mezi jednotlivci. Při komunikaci vzdálených skupin ovšem výrazněji vystupují na povrch negativní důsledky videokonferencí (např. ztráta neverbálních složek komunikace, znalosti směru pohledu ostatních účastníků, pohledu z očí do očí), které si tak vynucují vznik specializovaných skupinových komunikačních prostředí.

Naším cílem je vytvoření právě takového videokonferenčního prostředí pro podporu komunikace více oddělených skupin, např. několika menších týmů pracujících na společném projektu; speciálně je pak GColl zaměřen na týmy o celkovém počtu nejvýše 10-15 členů. Zásadní pozornost jsme také při návrhu prostředí věnovali jeho flexibilitě, mobilitě a nízkým nákladům na sestavení. Díky tomu je možné, aby se ke kterékoliv z komunikujících skupin mohl připojit nový účastník bez nutnosti změn v nastavení prostředí, tedy i v průběhu videokonference. Sestavené videokonferenční prostředí je možné snadno přesouvat bez dalších nákladů a jeho hardwarové požadavky jsou velmi nízké, aby byl využitelný i pro krátkodobě spolupracující skupiny.

Návrh GCollu:

V klasických videokonferenčních prostředích (včetně většiny komerčních, jako jsou např. LifeSize nebo Tanberg), která poskytují sdílenou zobrazovací plochu každé komunikující podskupině, dochází ke ztrátám značného množství neverbálních signálů. Jedním z nejdůležitějších je “gaze awareness”, tedy schopnost komunikujícícho rozlišit, kdo se na koho dívá. Při komunikaci tváří v tvář nám například napomáhá strukturovat řeč – nemusíme se oslovovat jmény (stačí se na posluchače podívat), dáváme tak najevo, že chceme hovořit, atd.

Podpora gaze awareness ve videokonferencích není snadná, obzvláště má-li být systém flexibilní a levný. Je totiž nutné vybavit každého jednotlivého účastníka vlastní obrazovkou: v opačném případě totiž skupina “sdílí oči” – buď mohou mít všichni pocit očního kontaktu, nebo naopak žádný. GColl jsme navrhnuli s předpokladem, že každý uživatel má k dispozici notebook, který mu samostatnou zobrazovací plochu poskytne.

Základní struktura:

Obrázek 1 představuje základní schéma instalace GCollu pro jednu podskupinu o třech členech. Kamera označená písmenem G snímá celou skupinu, pro záznam zvuku je použit jeden echokancelační mikrofon. Každý účastník videokonference je dále vybaven notebookem a dvěma webkamerami: přední kamera je umístěna na horní hraně notebookového displeje, boční potom stojí na stole po levé ruce uživatele. Sdílená obrazovka může být využita pro sdílené skupinové materiály.

Další obrázek (č. 2) znázorňuje rozvržení obrazovky na účastnických noteboocích, fotografie běžící prototypové implementace je na obrázku č. 3. Obrazovka je rozdělena na tři části: vlevo nahoře je zobrazen pohled na celou vzdálenou skupinu (obraz se rozdělí, je-li jich více); menší obrazy všech ostatních účastníků (tedy i těch ve stejné místnosti, jako je uživatel sám) zabírají dolní část obrazu; uživatel si může kterýkoliv z těchto obrazů klinutím zvětšit do pravé horní části obrazovky. Kliknutím na obraz celé skupiny se vybraný uživatel zmenší a vrátí do původní polohy.

Functionality:

Zvětšením obrazu vybraného účastníka si může uživatel snadno zvolit účastníka videokonference, kterému chce aktuálně věnovat pozornost. GColl pak zprostředkovává všem účastníkům informaci, jsou-li někkým jiným vybráni, a to pomocí výběru proudů videa zobrazovaných v dolní části obrazovky: běžně vidí všichni účastníci obraz z boční kamery; je-li však někdo vybrán, je mu od dotyčného uživatele přenášen obraz kamery přední. Uživatel, jehož obrazovka je vyobrazena na obrázku 2, je tedy vybrán účastníky A, C, F a sám sleduje účastníka A.

V takto nastaveném prostředí je přenos očního kontaktu založen na poznatku kognitivní psychologie, který říká, že dojem pohledu z očí do očí vzniká i v případě, že pohled snímané osoby je namířen až 5° pod kameru. Toho je v GCollu dosaženo pevným umístěním zvětšeného obrazu vybraného účastníka (a jeho očí) právě pod předníkameru. K očnímu konktaktu tak může dojít podobně jako na obrázku č. 3.

Implementace:

Pro videokonferenci více účastníků je nutný vícebodový přenos dat. Vzhledem k nezaručené dostupnosti multicastu jsme pro realizaci vícebodového přenosu zvolili paketový reflektor RUM2 (vyvíjený v Sitole), který implementuje funkcionalitu multicastu na aplikační úrovni. Nižší škálovatelnost takového řešení je pak velmi dobře vyvážena možnostmi zpracování dat, které RUM2 nabízí. GColl jich využívá pro implementaci gaze-awareness: reflektor provádí výběr datových proudů, které jsou přenášeny účastníkům. Množství přenášených dat ke každému uživateli je tak při videokonferenci o 6 účastnících o cca. 35 % nižší, nežli by tomu bylo v případě multicastu. Na straně klienta se poté nemusí příchozí data nikterak dále zpracovávat.

Jako základ pro implementaci GColl klienta jsme zvolili Vic z balíku UCL Media Tools, do kterého jsme přidali funkcionalitu zejména pro automatické rozložení oken, přepínání zvětšeného obrazu ostatních účastníků a komunikaci s paketovým reflektorem. Současná implementace také podporuje pouze videokonferenci dvou skupin – na rozšíření se v současné době pracuje.

Současná práce:

Aktuálně se zaměřujeme na tři hlavní směry vývoje. Prvním jsou další uživatelské testy (v laboratoři i mezi reálnými pracovními týmy), pomocí kterých chceme GColl lépe vyhodnotit a získat další náměty pro jeho vylepšení. Druhým je způsob, kterým uživatel vybírá a označuje účastníka, kterému věnuje pozornost. Současné rozhraní využívající myš nebo klávesnici chceme nahradit sledováním pohledu pomocí webkamer již využitých pro snímání uživatele. Třetím je podpora pro skupinově sdílené materiály, jako např. slidy, poznámky či dokumenty.